Wilma M-1 - VILMA National devices factory, Vilnius

Rok výroby: 1971
počet stop: 2
Rychlosti: 9,53 cm/s a 19,05 cm/s
Druh provozu: Mono
kmitočtový rozsah: 40 - 15000 Hz při rychlosti 19
Maximální průmer cívek: 18 cm
Provoz ve svislé poloze: Ne
Hmotnost: 12,5 kg
Cena : 190 rublů

Vilma M1 je cívkový elektronkový monofonní magnetofon národního výrobce elektroniky Vilma, sídlícího v Litevském hlavním městě Vilnius. Firma Vilma existovala mezi léty 1950-1995. Do roku 1970 firma vyráběla různé rekordéry, záznamníky, drátové minimagnetofony a měřící přístroje pro přísně tajné záměry SSSR, a od roku 1970 vyráběla jednoduché kazetové a cívkové magnetofony pro domácí použití. Jedním z prvních výrobků byl potom tento magnetofon. Byl prodáván jako samostatný magnetofon, nebo i jako radiomagetofon. Je to jediný elektronkový magnetofon s rychlostí 19 z východního bloku, o kterém jsem kdy slyšel. Skříň je kombinace dřeva a plastu, horní kryt plechový. Součástí je transportní víko a přenášecí výklopné madlo. Mechanická část je řešena třecími převody, neobsahuje jediný řemínek. Ovládání funkcí se provádí jedinou pákou. Unašeče mají třecí spojky, které bohužel nepočítají s možností seřizování výšky bez zásahu do konstrukce. Při ovládání musí člověk díky robustní mechanice vyvinout trochu více síly, ale funguje přesně a bezchybně. Zapínání, hlasitost, tónová clona a přípojky pro vnější zdroje a reproduktor jsou na pravém boku. Přípojka pro vnější repro je netradičně rešena DIN konektorem. Vnější soustava ale není podle mě třeba, zvuk je dostatečně kvalitní a mohutný díky trojici vestavěných kvalitních reproduktorů. Překvapila mě síla basů, které dokáže tento magnetofon vyloudit. Na horní straně je regulátor záznamové úrovně, tlačítko odpojení vnitřních reproduktorů, krátkodobé pauzy, tlačítko nahrávání a vedle něj tlačítko pro zapnutí nebo vypnutí mazací hlavy při nahrávání, zřejmě určitý druh mixování. Nad krytem hlav potom přepínač rychlostí. Tlačítko pauzy bohužel nemá aretaci, takže držení pauzy a spuštění záznamu je celkem artistická záležitost. K indikaci záznamu slouží elektronický indikátor vyladění 6E1P, což je zhruba equivalent EM80. Záznam je při rychlosti 19 velmi kvalitní, bohužel se totéž nedá říci o rychlosti 9, protože magnetofon nijak neřeší korekce a změna rychlosti posuvu je čistě mechanická záležitost. Koho by zajímala elektrická část, může se podívat na schéma. Opravitelnost tohoto přístroje je poněkud ztížena díky bytelnosti, na jakou jsme zvyklí u podobných přístrojů z bývalého Sovětského svazu. Jenom samotná elektronka je v kovovém tubusu, papírové izolaci a zajištěná silnou pružinou. Vše je poctivě okrytováno plechem o síle 1mm. Vše umocňují pověstné šrouby s půlkulatou hlavou, které často nemají téměř žádnou drážku.

Tento magnetofon jsem vydražil, protože mě podobné zvláštní a netradiční přístroje přitahují jako magnet, a jsem rád že ho mám ve sbírce. Je plně funkční, a naštěstí nebyl nutný zásah do elektrické části. Po mechanické stránce byla nutná rozborka, protože nedržela uvolněná aretace záznamu a nefungoval přepínač rychlostí. Při vrtání v naprosto neznámém systému jsem vždy ve svém živlu :D . Na knoflíku regulátoru záznamu chybí krytka, jinak je magnetofon kompletní.